U nás v rodině kojení nejde, aneb když matka není ve své ženské síle

Důvody, proč kojení nejde podle představ, mohou být různé. Dnes bych se ale ráda zaměřila na oblast našeho nevědomí, které nás ovlivňuje, a to velmi zásadně, i v oblast kojení.

Co je to ta ženská síla?

Je to vědomí sama sebe jako ženy, jako matky, která bez složitého přemýšlení obstará svoje děti, protože přesně ví, jak to má udělat.

Ta síla ale pro nás ženy není vždycky automatická a jistá a na vědomé úrovni jí vůbec nemusíme znát…

Představme si, že za námi stojí řada žen z naší rodové linie, počínaje maminkou, babičkou, prababičkou, praprababičkou…naše kořeny…

Všechny tyto ženy měly svoje osudy, své vlastní zkušenosti s těhotenstvím, porodem, kojením a ne vždy jsou hezké a povzbudivé. Tyto zkušenosti se na nevědomé úrovni dotýkají i nás samotných a my chtě nechtě je neseme ve svém životě a dál se nám promítají do našich současných životních situací, tedy i kojení. Uvedu příklad: pokud např. maminka maminky kojila méně než 2 týdny a dál už to zkrátka ,,nešlo“, je možné, že její dcera bude mít se startem kojení potíže, přestože je odhodlaná a kojit chce.

V tomto případě se jedná o loajalitu k mamince, kdy neseme společně s maminkou její osud. Je to ale dětský koncept, ze kterého je dobré vědomě vystoupit a s láskou mamince to její nechat, poděkovat jí. Tím se staneme dospělou ženou, která si vede a řídí svůj život a vychovává svoje potomky na základě svých rozhodnutí.

Z mých zkušeností to bývá právě tato síla, která je často u kojících žen nějakým způsobem oslabená.

Ženy se snaží, plní vyčtené rady, pokouší se trefit do tabulek, kupují pomůcky, nejmodernější váhy a odsávačky. To, co se koupit nedá, je ale moje vlastní síla, síla maminky, která intuitivně nakojí svoje hladové děťátko…

Někdy je cesta k nalezení vlastní síly dlouhý proces, zde je dobré najít si nějakého průvodce. Často ale stačí jen zvědomění si situací, ve kterých se moji předci nacházeli, jejich uznání a respektu, že oni to tak měli. A já už to můžu mít jinak.

Řešíte-li při kojení nějaké potíže, zkuste si při každém přiložení toto nacítění:

Představme si, že za každou z nás stojí zástup našich žen, které všechny jsou tu pro nás, připravené podpořit nás, pomoct nám. Všechny tyto ženy pro nás chtějí je to nejčistší dobro.

(Přestože se vám třeba toto v běžném životě neděje, věřte, že na úrovni duší chtějí předci pro své potomky vždy jen to nejlepší.  V reálném životě to často neumí vyjádřit, někdy to dokonce vypadá, že jdou vyloženě proti.)

Představme si tu sílu, která z žen proudí, prochází skrz nás a pokračuje dál, přichází k nám také jejich mateřská moudrost, jejich něha a láska… a my si to všechno bereme a posíláme zase dál ke svým dětem.

Jaký pocit to je? Co se děje v našich tělech?

Pro mě osobně je to velká obrovská úleva ( i fyzická), že nejsem sama, že se mám o koho opřít, že si u mých žen můžu odpočinout,  že tu moje ženy jsou a vždycky budou a že mám odkud brát a od koho se dobíjet…

Také můžete zkusit se při potížích s kojením spojit v představě s jednou z žen z vašeho rodu. S ženou, u které cítíte, že by si ve vaší situaci uměla poradit. Jen si dovolte pocítit tu blízkost a ostatní nechte plynout. Třeba vás napadne něco, co jste ještě nezkoušela nebo se jen uvolníte v představě, že nejste na svoje trápení sama.

A tak přeji nám všem co nejvíce kontaktu s ženami za námi, aby se nejen kojení proměnilo v krásné plynutí životem v naší ženské síle.

S láskou

Karina